Indie 2015 - den 10. (Projížďka po Mt Abu)

Dneska jsme měli výletní den; zaplatili jsme si túru kolem všech zajímavých míst v okolí Mt Abu a užívali si jako správní turisti. Report jsem opět nechala na Mrožovi, takže se objeví i trocha toho hejtu :D

Indie 2015 - den 9. (Příjezd na Mt Abu)

Už se pomaličku blížíme k polovině naší dovolené a říkáme si, že bychom tu vydrželi klidně o něco déle :) Tři týdny jsou skutečně krátká doba. Doufám, že z Mrože bude jednou milionář, abychom se tu mohli zašívat třeba půl roku. Indie je skutečně fascinující, každé místo má své osobité kouzlo a člověka snad nikdy neunaví - tedy za předpokladu, že cestujete s dobrou společností, což se mi tentokrát podařilo. Dnešní zápis je o naší cestě do horského letoviska a známého poutního místa Mt Abu.

Indie 2015 - den 8. (Kumbalgharh a Ranakpur)

Poslední den v našem milovaném čistém Udaipuru jsme strávili na cestách po blízkých památkách. Málem jsme se z itineráře už vyhodili, ale touha po civilizovanější Indii byla silnější :D jelikož by to autobusy bylo poměrně náročné, objednali jsme si u jedné z cestovek taxíka a za poměrně tučný peníz tak měli aspoň nějaký ten komfort.

Indie 2015 - den 7. (Odpočinek v Udaipuru, projížďka po jezeře)

Jelikož je nám v Udaipuru dobře, rozhodli jsme se, že si tady ten pobyt na úkor Agry trochu prodloužíme. Na rozdíl od Jaipuru je tu hezky čisto -možná ještě víc jak ve Fort Kochi a téměř všude se dá dojít pěšky. Jediným problémem jsou tu stále internety a hrozné vedro, bez toho prvního se člověk ale docela obejde a na druhé si musí zvyknout, už jen proto, že za cca týden budeme v poušti :D

Indie 2015 - den 6. (City palace, Monsoon palace)

Druhý den v Udaipuru byl opět ve znamení výletování, prošli jsme si dvě nejznámější památky, nalezli trochu klidu v zahradách a potkali novýho kámoše psa :) Tentokrát opět od Mrože.

Indie 2015 - den 5. (Příjezd do Udaipuru)

První den v Udaipuru byl takový trochu flákací, chtěli jsme si trochu odpočinout po předchozích túrách a poznat trochu blíže město, na které jsme se od začátku těšili. Nechyběl ani nějaký ten kulturní program ;)

Indie 2015 - den 4. (Procházka po pevnosti)

Z Jaipuru jsme byli tak trochu rozmazlení přístupem na internety, jak to tak vypadá, není to ve zbylých částech Indie až tak běžné :D takže pokud se pár dnů neozveme, pravděpodobně ještě žijeme, jen máme tu smůlu, že jsme si našli nějaký dementní ubytování. Procházka po pevnosti byla asi větším zážitkem pro mě, proto jsem se opět chopila svého tabletu. Pokud chcete vědět víc, čtěte dál ;)

Indie 2015 den 3. - jízda vlakem a zastávka v Chittor

Sice jsme všem oznámili, že vyrážíme do Udaipuru, ale během cesty jsme zjistili, že vlak jede přes Chittor, kam jsme měli posléze taky namířeno. Tak se přeci nebudeme vracet! O lehce punk hledání hotelu a popisu cesty vlakem povypráví opět Mrož ;)

Indie 2015 - den 2. (Amber, Jaigarh a Tiger Fort)

Indie miluje můj ekzém. Miluje ho tak moc, že když jsem se ráno probrala, měla jsem pocit, že mi upadnou ruce. Místa, která byla zhojená, se znovu osypala a já nemohla ohnout prsty v kloubech :D během dne se naštěstí zase vše vylepšilo, ale třeba na nohy se bojím podívat, dneska jsem je protáhla ptačím trusem, takže si asi taky něco zakusily. Každopádně dnešní report přenechám Mrožovi, myslím, že toho bude mít opravdu hodně na srdci a samotnou by mě zajímalo, co si zatím o Indii myslí ;)

Indie 2015 - den 1.

Indie 2015 den 1. - přílet do Jaipuru

Stále nemohu uvěřit tomu, že jsem zpět. Letenky jsme si objednávali už v září minulého roku, v době, kdy jsem neměla vlastní bydlení, práci sotva překonala zkušebku a vůbec netušila, co bude za týden, natož za rok. Ještě jsem se smála tomu, jak se kvůli téhle cestě nesmím rozejít a budu muset vydržet s novým partnerem ještě tak dlouhou dobu. Jenže ono to všechno uteklo jako voda. V práci jsem si začala být jistější, přestěhovala se, zařídila si veškeré vybavení bytu a najednou začala řešit očkování a nákupy prvních nezbytností...

Numenéra - část 7.

Psací maraton pokračuje. Sotva jsem se vrátila z čajky, kde jsem byla odevzdat poslední krabičky Vybuchujících koťátek, nahrnula jsem se k blogu. Vedro je tu stále nelidské, ale než zase jen tak bezcílně bloumat po internetech, pokusím se udělat něco užitečného :)

Numenéra - část 6.

Konečně se mi podařilo mého drahého vypakovat z bytu a mám trochu času na psaní. Ne, že by se mi do toho v tomhle vedru nějak zvlášť chtělo, ale slib je slib. Chvíli jsem dokonce uvažovala, že bych tyto prostory mohla pronajímat zájemcům o kurzy bikram jógy a já sama bych se schovala do naší krásné klimatizované kanceláře, ale tak na druhou stranu - co bych pro to naše hraní neudělala :))