neděle 20. prosince 2015

Korporátní mrož a další novinky ze světa ploutvonožců

Už dlouho tu nebyl žádný příspěvek o novinkách ze života, tak jsem se rozhodla tuhle rubriku malinko obnovit a napsat o důležitých událostech poslední doby :)



Tou nejzásadnější z nich je rozhodně Mrožův triumfální nástup do zaměstnání - jako mladý ambiciózní chlapec měl možnost vybrat si mezi malým vizionářským projektem a velkým, zlým korporátem. No hádejte, kde skončil? Samozřejmě se po mém vzoru vydal ničit korporáty zevnitř a upřímně doufám, že se mu v tomto poslání povede stejně dobře jako mně! Naposledy jsem sabotovala naši hlavní nástěnku, kterou nyní okupují fotky mých koček!

Logo jsem pro jistotu smázla, už teď po mně určitě jdou, v dětství jsem poslouchala Landu!

Momentálně se ale spíš nemůžeme dočkat toho, až nám oběma přijde výplata a konečně si budeme žít jako čuňata žitě, nebo v našem případě spíš rochnit v hektolitrech kvalitní kávy. Mrožův kafofašismus je stále na vzestupu a vypadá to, že ho jen tak něco nezastaví. Až se ho budu chtít nedejbože jednou zbavit, připravím mu instantní Jihlavanku ;)

Jeho zapojení do pracovního procesu s sebou totiž pochopitelně nese i jisté stinné stránky. V prvé řadě například to, že už mu nemohu pohodlně z kanclu napsat, co bych si dneska ráda dala k večeři a pak se nechat večer hezky obsloužit. Případně zadat sadu dalších úkolů a prací :D Ba ne! Často to vypadá tak, že nejenže musím večerní menu vymyslet, dojít na nákup, uvařit, ale pak ještě pozorovat Mrožův načuřený obličej, protože je utahaný a práce není pro něj! Tuhle prvotní únavu si sama moc dobře pamatuji a i teď už od pondělka vyhlížím víkend, abych se mohla pořádně vyspat :D  



Abychom si tuto situaci ještě více usnadnili, rozhodli jsme se, že si budeme do práce vařit - přeci jen kombinace kantýna/restaurace + sedavé zaměstnání nedělá moc dobrotu a my rádi zdravé jídlo. V plánu bylo vytvořit si vždycky o víkendu jídelníček na celý týden, abychom si stihli vše potřebné nakoupit a pak si nemuseli dělat starosti. No, poprvé o tom padla řeč možná před měsícem a stále jsme ve stádiu plánování :D to nám to vydrželo fakt dlouho. 



K uklízení se pak pochopitelně taky nikdo moc nemá a neustále mám pocit, že je toho času stále méně. Hlavně na to psaní :) čímž pochopitelně nejvíc trpí naše dračáky. A protože sotva stíhám jedny, přidala jsem se ještě k další skupince a pomalu objevuji i kouzelný svět Asterionu. Maximum činností pak připadá na víkendy, kdy se dokoukávají vyšlé díly anime, paří se hry (ale ani toho Zaklínače jsme zatím nedotáhli do finiše) a navštěvují se rozličné akce, cony, promítání u kámošů,...

Kromě conování a nějakých mých fotoakcí jsme byli vybráni i na 10. běh LARPu Legie - Sibiřský příběh a odstartovala se tím snad další významná etapa společného života. Vždycky jsem chtěla na podobné akce vyrazit, ale chyběla mi k tomu odvaha a v posledních letech jsem nabyla dojmu, že jsem na to příliš stará. Nedávno jsem se ale dozvěděla, že začínat se dá i v takto pokročilém věku, takže proč ne. Políčeno mám ještě na pár postapo akcí a uvidíme, jak se nám nakonec larpení zalíbí.



Průběžně taktéž sonduji po internetech a naháním levné letenky do Indie. Už je mi jasné, že jinak to příští rok prostě nepůjde a dá se říct, že už mám vytvořenou i značnou část itineráře. Tak se snad nic nepokazí a bude další kupa skvělých zážitků. Po návratu domů jsem chtěla ještě napsat článek o tom, jak skutečně velmi záleží na lidech, které si na cesty berete s sebou a udělat i menší srovnání s předchozím výletem, ale nakonec jsem se k tomu nedostala. Každopádně pocity z těch cest jsou skutečně diametrálně odlišné a je docela nasnadě, čím to bylo způsobeno :) Bohužel můj tablet dlouho po návratu nepřežil a teď už více jak měsíc čeká na to, až se ho jeden z nás rozhodne donést do servisu :D

Zatím to vypadá, že bude tato záležitost odložena na další rok, jako hromada dalších. V posledních dnech jsem se plně věnovala nákupu vánočních dárků a vcelku marně se snažila nasát trochu té sváteční atmosféry. Bohužel jsem zjistila, že bez sněhových závějí to prostě nějak nejde. V tomto ohledu zklamaly i Krkonoše - vypadá to tu stejně jak v Praze a kdybych už dneska nezabalila první z dárků, ani by mi nedošlo, že za pár dnů se sejdeme u stromečku. Také jsem si musela pořídit něco hezkého na sebe, když už máme ty svátky. Konečně jsem se odhodlala koupit si jeden geniální kousek od Nuclear Holocats. Jednou jejich e-shop snad vykoupím celý, i když se mě Mrož stále snaží přesvědčit, že nic z toho nepootřebuju :D


Uvidíme, jak se mi takovým tempem podaří našetřit na Indii a nový mobil, na který si pomalu dělám zálusk, protože mi starý šaomátor bez wifiny trochu přestává vyhovovat. Zatím se ale beztak nemohu rozhodnout, za jaký model ho vyměním. Bude to ultralevný nástupce Redmi 2, hezoučkaté Meizu, děsně cool OnePlus 2Honor 7 v hustošedé variantě, případně otestuji indický Lava Iris X10? Ještě úplně nevím, kolik do toho chci vlastně investovat a jak se znám, možná se svým stařičkým Redmi ještě leccos zažiju.

Jak jsem zmínila výše, zúčastnila jsem se i dalšího focení s úžasnou skupinou Dark Vision Studio. Původně jsem se měla zúčastnit další z hromadných akcí, ale v soudný den se Mrožovi udělalo dost zle, tak jsem s ním raději zůstala doma. Dost mě to sice po zhlédnutí výsledků mrzelo, ale priority... Naštěstí jsem dostala druhou šanci a už se mohu pochlubit i s výsledky, které jsou opět parádní, jen posuďte sami. Akce to byla opět úžasná a teď už budu dělat vše pro to, aby mi žádná další neutekla! :))







Mimo tohle se vlastně nic až tak zásadního nestalo :) přežila jsem všechny vánoční večírky (ať už náš firemní či dračákovský), poprala se s nákupy dárků a teď můžu už jen doma odpočívat, odpracovat si pár posledních dnů a přemýšlet nad plány do dalšího roku. Ten letošní byl i podle mého fejsbuku velmi výživný, mrkejte! Já se teď půjdu vrátit k paření Shadowrun: Dragonfall. Moje elfí deckerka Nymph to všem určitě natře!


Tak zas někdy! ;)


Žádné komentáře:

Okomentovat