Mushishi Zoku Shou
Zatím mě vlastně jen trochu zklamal OP, ale možná to bude jenom o zvyku :)
Teď se podíváme na zoubek seriálu, který je některými pokládán za ne zrovna vydařeného klona Madoky. Sama mám vůči Madoce své výhrady, ale i tak ji řadím mezi to lepší, co jsem zatím viděla (a co musím pustit svému drahému). Selector Infected Wixoss vypráví příběh na první pohled obyčejné a velmi stydlivé Ruko, jež má podle všeho problém si ve třídě najít kamarády. Babička (mmch asi nejzajímavější osoba první epizody) z toho nemá zrovna velkou radost, tak se do věci vloží její milý bratr a daruje ji startovní balíček karetní hry Wixoss, která se zrovna dostala na výsluní a stala se novým hitem u mládeže. Určitě se teď ptáte, v čem je háček. Ve skutečnosti jsou tu dvě verze téže hry; jedna obyčejná, připomínající možná něco jako Yu-Gi-Oh a druhá - "pravá" obsahující speciální kartu avatara (LRIG) určená jen pro ty vyvolené (zde nazývané selectory). Těch pár šťastlivců je posléze zapojeno do hry, kde jsou hlavní cenou splněná přání. Stačí k tomu jen za pomocí svých avatarů, se kterými pochopitelně mohou hráči komunikovat a jsou na ně nějakým způsobem napojeni, vyhrávat zápasy nad ostatními selectory. Pokud však třikrát prohrají, o svého avatara přijdou a jejich cesta za splněním snů končí. Zápasy těchto vyvolených pak probíhají v jakési temné alternativní realitě a už od počátku je zřejmé, že tu asi něco nehraje a většina hráčů zřejmě ani netuší, do čeho se zapletla. Otázkou však je, nakolik mají tuhle část tvůrci vymyšlenou, aby nakonec nešlo jen o líbivé eye candy. Uvidíme, možná tomu dám ještě šanci. Když už nic jiného, kresba a animace se jim v tomto případě opravdu povedla. Sna to vyváží tu ukrutně nesympatickou Tamu :)
Letos jsem absolutně rezignovala na to, abych si o jednotlivých sériích zjišťovala cokoliv dopředu. Vlastně to tak až na pár výjimek dělám vždycky. Možná tohle konání malinko přehodnotím, neboť bych si ušetřila tu půlhodinku volného času. Anime, jehož název nejsem ani schopná vyslovit (a naštěstí to snad nikdy nebude potřeba) pochází od tvůrců Elfen Lied. Možná bych se pak někdy ze zvědavosti na tento počin přeci jen podívala, ale rozhodně bych věděla, že od toho nemohu čekat příliš. Jak jsem se ostatně i bez této znalosti přesvědčila.
Murakami Ryouta je takový obyčejný středoškolák, víc než prsaté spolužačky ho však zajímají hvězdy. Vlastně už od malička, kdy je chodil pozorovat s kamarádkou, kterou si pojmenoval Kuroneko. Ta se ho celou dobu snažila přesvědčit o existenci mimozemšťanů. Když už konečně mělo dojít k jejich šokujícímu odhalení, dívka tragicky zemřela. Ryouta si pochopitelně její smrt stále vyčítá a právě kvůli zesnulé je rozhodnut, že existenci mimozemšťanů sám dokáže. Jednoho krásného dne přijde do třídy dívčina až nápadně připomínající dospělejší verzi Kuroneko. Sice tvrdí, že se s Ryoutou nikdy nesetkala, ale přesto je na ní něco divného. Zvlášť, když se posléze ukáže, že dokáže předvídat budoucnost. Na konci dojde k dalšímu skandálnímu odhalení, milé děvče je totiž ufon čarodějka na útěku. Myslím, že jeden díl opravdu bohatě stačil. Seriál navíc obsahuje přemíru fakt otravného fanservisu, na který nejsem vůbec zvědavá :)
Jak už název napovídá, vše se bude točit okolo úchylného magaka, jeho asistentky a neúprosné snaze vytvořit co možná nejlepší ecchi mangu. Seriál má poloviční stopáž a je od počátku do konce naplněn poměrně jednoduchým humorem. Aspoň si ale na nic nehraje. Karty byly vyloženy už zpočátku, kdy náš, žen naprosto neznalý, Aito Yuuki požádá svou asistentku, aby mu předvedla, jak vypadá stisknuté ňadro. Posléze sám vymetá obchody s dívčím spodním prádlem, aby měl podle čeho kreslit své modely. Objeví se i typické dilema, zda je lepší čtenářům ukazovat vše, nebo nechat zapojit jejich fantazii...
No, celé se to nese v podobně odlehčeném duchu a fanoušky žánru to asi neurazí. Má krevní skupina to však není :)
Zato dobré shoujo by mě potěšilo. Čas od času mám i já náladu odpočinout si u nějaké oddechové romaňtárny a docela ráda vzpomínám na čas strávený u Fushigi Yuugi, Ayashi no Ceres a podobných. Premisa seriálu vůbec nezní špatně, princezna chudého Dešťového vévodství se má provdat za vládce Království Slunce, aby své domovině zajistila prosperitu. Jelikož chce říši svého budoucího chotě poznat pěkně zblízka, vylodí se jednoho krásného večera pod rouškou tmy v přístavu a pustí se na výzvědy. Čeká ji však pořádný kulturní šok; nejenže jsou tu podstatně vyšší ceny, ale místní v ní brzy poznají nezkušenou "vesničanku" a nejeden zlořád se na ni chce přiživit. Naštěstí se jí nakonec dostane zastání u jedné obyčejné, milé rodinky, takže se i v závěru dočkáme shledání s mladým králem. Když píšu mladý, myslím tím opravdu mladý. K princeznině šoku jde skutečně jen o dítě! A o jejich vzájemném vztahu budou nejspíše vyprávět následující epizody...
Hlavní hrdinka není sama o sobě zvlášť zajímavá, i když nějaké to charisma a sympatie ji nemohu upřít. Aby nebyla zcela obyčejná, dali jí tvůrci do vínku alespoň moc ovládat vítr a déšť, což bude jistě i další z ústředních témat seriálu. Jen se pořád nemohu zbavit dojmu, že je to celé takové mdlé a nezáživné. Zřejmě si počkám na souhrny z dalších dílů a pak se rozhodnu, zda tomu dát ještě šanci.
Další seriál jistě potěší milovníky pomalejších a citlivých slice of life. Ishuukan Friends nás opět zavede do dobře známého prostředí střední školy, kde pozorujeme zatím dost marné pokusy Yuukiho, což je mimochodem docela sympatický hrdina, zkamarádit se se svou spolužačkou Kaori. Když se konečně jednoho dne povede dát se s ní aspoň na chvilku do řeči, zjistí i pravý důvod toho, proč je tak odtažitá; každý týden totiž ztrácí veškeré vzpomínky, a proto se bojí navazovat jakékoliv hlubší vztahy. A tak začíná jejích "týdenní kamarádství"...
Jak už jsem zmínila v úvodu, nic moc akčního tu nečekejte, seriál plyne opravdu velmi pomalu, někdy možná až moc. Samotní hrdinové působí ale na první pohled velmi sympaticky a i uvěřitelně, což v anime nebývá zas tak často zvykem :) Zatím stále váhám, zda dát šanci i dalším dílům, na jednu stranu jsem tak trochu zvědavá, jestli se dvojici podaří nějakým způsobem překonat dívčin handicap (a vlastně by mě zajímalo i samotné vysvětlení tohoto stavu), ale netuším, zda bych u toho zvládla vydržet. No ještě uvidíme ;)
A to bude pro dnešek všechno. Do zítřka zkusím nakoukat zbytek a snad se dostanu i k psaní. Kdyby ne, tak vám alespoň touto cestou popřeji příjemně strávený víkend!
Žádné komentáře:
Okomentovat