Es ist noch Freiheit da, die wir alle atmen
Es gibt noch Licht genug, um sich nicht zu verlaufen
Es gibt noch Licht genug, um sich nicht zu verlaufen
Po dvou týdnech opět doma. Vždycky je to pro mě hrozně zvláštní pocit, když se vracívám do své rodné vesnice. Mám to tu samozřejmě ráda, ale zároveň tu na mě s železnou pravidelností lezou všelijaké úzkostné stavy. Aspoň jsem už trochu přišla na to, proč tomu tak je; cítím se tu hrozně odrtžená od světa a lidí, co jsou jeho součástí. Čas tu běží úplně jiným způsobem. Hrozně rychle a já mám strach, že mezitím všechno ztratím :) Zároveň tu ale mám rodinu, své nejbližší a hromadu smutně nostalgických vzpomínek na krásné dětství.Ale konec už toho fňukání.
Snažím se aspoň pak zpříjemňovat život ostatním, i když vím, jak mizerná v tomhle jsem. Na druhou stranu mám ale občas dojem, že se mě v tom okolí snaží triumfovat. To se pak člověk dozví, že jeden z těch, co mi tvrdil, jak moc mě v mé činnosti podporuje ani vlastně neví, co je jejím výsledkem. A bude vykládat, jak jsem v tom zatraceně dobrá. Doufala jsem, že si alespoň "odpočnu" u našeho hraní, ale nakonec to mou náladu zas jen zhoršilo. Všechny krásné plány, co jsem měla, se mi zhroutily jak domeček z karet a já jela domů akorát naštvaná a snažila se vymyslet, co teď sakra s tim. Aby toho nebylo málo, zvládla jsem ještě vyjet na svou mamku. Samozřejmě zcela nesmyslně. Sice jsem byla opět označená za arogantního zmetka, ale mohla jsem se udržet. Vždycky to svedu, jen v jejím případě mi to prostě nedá. Aspoň jsem zjistila část příčiny toho všeho. Staré křivdy, co se táhnou už léta. Nebýt všech těchto radostí, je tu snad i příjemně.
Vlastně se od předchozí návštěvy nic moc nezmenilo. V našem luxusním zahradním bazéně stále plavou žáby na ostrůvcích z polystyrenu. Se škodolibou radostí do nich šťouchám klackem a pak je pozoruju, jak se škrábou zpět, nebo je vysílám na okružní plavbu. V pondělí jsem měla jít zas do sauny, od čehož bohužel sešlo. Velká škoda. Minule to bylo dokonalé. Venku hustě lilo, já se zabalila do prostěradla, strávila těch pěkných 15 minut v nějakých 85°C, zchladila se v bazénku a pak vylezla do venkovní vířivky a zatímco mi proudy vody masírovaly zadek, dívala jsem se, jak se střechy domů utápějí v dešti. Zpátky jsem šla pěšky přes Muchomůrku a dívala se, jak se naše malebná vesnička vykresluje ze stromoví ve zlatavé záři odpoledního slunce.
Místo toho jsem akorát seděla doma a stáhla si kupu zajímavých filmů. Valnou většinu volného času jsem strávila psaním na blog. Aspoň už nejsem v takovém skluzu a vim, že když je potřeba, tak se k psaní donutim. Budu to teď sakra potřebovat, protože se opět chystá pravidelná prázdninová "chata", kde se celá naše skupinka sejde a celý týden se bude usilovně věnovat hraní :) ani nechci myslet na to, kolik stran zas popíšu. Krom toho bych ještě měla sama nějaké to dobrodružství vymyslet a pochopitelně mě nic nenapadá, protože mám v hlavě úplně jiný věci. Sraz se koná totiž u nás a já mám teď kupu práce s jeho organizací (=resp. rozdáváním úkolů ostatním :)). Ale těším se na to, zas to tu po dlouhé době trochu ožije a opět jsme si naplánovali hezký výlet po okolí. Chození po horách mi dělá opravdu dobře, člověk hned přijde na jiné myšlenky.
Mamce jsem zas dovezla poslední díl seriálu The Borgias, do kterého se stejně jako já zamilovala. Postupně ji hodlám ještě více rozšiřovat obzory tímto směrem :) zkusila jsem na ní i první díl Carnivale a též jsem slavila úspěch. Jednou se mnou možná bude sledovat i blbý filmy :)) Hlavně jsem si v prvně zmíněném seriálu našla další velkou lásku; herce, který tak dokonale ztvárnil Machiavelliho. Z každé scény s ním jsem pomalu měla nosebleed. Je prostě dokonalý! Ta jeho tvář, vystupování, to jak kulí očima :) No jen posuďte sami:
Aby toho nebylo málo, dokoukala jsem ještě fate/Zero, Legend of Korra, podívala se na první část Tezukova Buddhy a pro "zpříjemnění" dnešního odpoledne jsem sáhla po korejském dramatu Maundy Thursday. Opravdu si umím skvěle vybrat. Nebyl to sice takový "nářez" jako Perfect Sense, ze kterého jsem byla špatná snad ještě následující den, ale i tak si to zas něco vzalo. Stejně jako zatím ještě nenaposlouchané album Ego:X od mých oblíbených Diary of Dreams. Je až s podivem, jak se mi zas někdo dokázal trefit do noty. No a tím je má dnešní "zpověď" tak nějak u konce. Vlastně jsem to celé psala proto, že se mi nechtělo do vymýšlení recenzí na všechny ty zajímavé věci, co jsem za tu dobu viděla a slyšela ^_^ pokud bych si jen tak zevlila po internetech a nic nepsala, připadala bych si hrozně provinile. Až tak jsem nakonec dopadla! >_<
A jedna píseň na závěr :)
Žádné komentáře:
Okomentovat